ZAČÁTKY NAŠÍ ORGANIZACE

Tělocvičná jednota Sokol Napajedla po několika neúspěšných pokusech byla napajedelskými vlastenci ustavena 26. května 1892.

Prvním starostou byl zvolen JUDr. Roman Zapletal. Vzniklá jednota byla zařazena do jižního okrsku, který byl v červenci 1892 nazván župou Komenského se sídlem v Uherském Hradišti. Tělocvičná činnost v letech 1893 – 1910 se úspěšně rozvíjela a získávala další příznivce i přes nepřízeň rakouských úřadů. Cvičilo se venku a ve školní tělocvičně. Cvičilo se venku a ve školní tělocvičně. Byla zakoupena bradla, hrazda a kůň. K dospělým přibyl zakrátko i dorost a později i žactvo. První veřejné hromadné cvičení se konalo v Malenovicích a ve Zlíně, následovaly slavnosti v Kroměříži a Holešově. V roce 1895 se napajedelští sokolové zúčastnili III. všesokolského sletu v Praze.

K tělocvičné činnosti přibyly odbory odbory vzdělávací a zábavní, sokolové měli svůj pěvecký sbor, rozsáhlá byla přednášková a výchovná činnost, záslužným činem bylo zřízení veřejné čítárny a knihovny. To vše ve stísněných obecních prostorách. Od desátého výročí trvání napajedelské jednoty sílila myšlenka výstavby vlastních prostor. K naplnění těchto snah došlo 8. října 1911 slavnostním otevřením sokolovny.

V roce 1912 se starostou Sokola stává JUDr. Alois Horák. Následovaly tři roky velmi významného rozvoje. Ty ukončila první světová válka. Z výboru a cvičitelského sboru v den mobilizace vojenskou službu nastoupilo 10 členů. V průběhu dalších válečných let bylo povoláno 114 bratří.

PRVNÍ ZRUŠENÍ

24. listopadu 1915 byla výnosem CK Česká obec sokolská v Praze rozpuštěna. Vzdor tomu a útrapám válečných let, tělocvičná i kulturní činnost byť v omezeném míře pokračovala. K obratu dochází v roce 1918. Vznik samostatné republiky Československé byl přijat s velkou radostí a nadšením. Na počest vyhlášení samostatnosti se 29. října konal slavnostní průvod doprovázený hudbou. Vyšel ze sokolovny a procházel osvětlenými ulicemi města za zpěvu vlasteneckých písní. Ke shromážděným občanům s balkonu radnice promluvil starosta Sokola bratr Alois Horák.

První obnovení - období rozvoje (1919-1939)

Začal opět úspěšně pracovat cvičitelský sbor, vzdělávací, zábavní a loutkářský odbor. Nově byl ustaven odbor hudební pod vedením br. Götze a později i odbor trubačský pod vedením sbormistra A. Čižmáře. Celkově počet členů vzrostl z 144 na 286 členů. Přibývalo i cvičitelů a činovníku. VII. všesokolského sletu v Praze se z napajedelské jednoty zúčastnilo 80 mužů 33 žen.

V roce 1922 bylo napajedelskému Sokolu 30 let. V té době měl 300 členů a bylo to období velkého rozvoje Sokola. Významným společenským přínosem pro město a jeho obyvatele bylo zprovoznění vlastního kina v sokolovně, které bylo v roce 1934 přebudováno na zvukové. Nadšení pro veřejnou práci, typické pro první roky samostatného státu, pokleslo, vystřídala je únava. Až rok 1926 byl opět rokem velmi rušným a zařadil se v historii organizace mezi nejvýznamnější. Od začátku roku probíhaly přípravy na VIII. všesokolský slet. Do Prahy vyjelo tentokrát 121 členů.

Byl-li rok 1926 významný VIII. všesokolským sletem, byl rok 1927 významný pro župu Komenského a zvláště pro naši jednotu, která byla pověřena organizací župního sletu. Ten se konal v Napajedlích ve dnech 13., 14. a 15. srpna. Byla to akce velmi náročná na přípravu i vlastní program. Všichni přítomní hosté, členové zúčastněných jednot a všichni návštěvníci ji hodnotili velmi dobře. Úspěšná byla i řada veřejných přednášek, zábavných, společenských a kulturních akcí.

1. SOKOLSKÝ SLET


Rok 1928 byl zahájen v neděli 29. ledna valnou hromadou, která zvolila starostou jednoty bratra Jaroslava Paříka. Dlouholetý starosta Dr. Alois Horák se své funkce vzdal ze zdravotních důvodů.

Pro všechny cvičitele a cvičence to byl rok nesmírně vysilující díky přípravě na mezisletové závody v Praze. Narůstající požadavky na prostory sálu nejen pro tělocvičnou činnost, ale i pro další činnosti vyvolávaly potřebu urychlené realizace přístavby dalšího sálu.


Památnou událostí roku 1929 byl zájezd členů jednoty na sokolský slet do Orlové a návštěva naší svěřenky ve Fryštátě ve dnech 5. a 6. července, při které jí byl jako dar předán sokolský prapor. Poprvé v dějinách župy Komenského byli vysláni do Prahy tři napajedelští sokolové – A. Vláčil, O. Šiška, a K. Komárek, aby reprezentovali župu na vylučovacích závodech pro výběr borců na mezinárodní závody v roce 1930 v Lucembursku.

Přes to, že na počátku třicátých let, hospodářská krize znamenala i pro občany Napajedel významné zhoršení životních podmínek, jen díky tomu, že ve výboru jednoty stáli zkušení činovníci se starostou br. Jaroslavem Paříkem nedošlo k ochromení činnosti. Jeho zásluhou neměla napajedelská jednota ani jednoho nezaměstnaného. Celá sokolská obec se připravovala na IX. všesokolský slet a oslavy 100. výročí narození zakladatele Sokolstva M. Tyrše. Z nich měla zůstat trvalá památka pojmenováním prostranství před sokolovnou „náměstí Dr. Miroslava Tyrše“. Sokol oslavil 40 let od svého založení. Ovšem, až rok 1934 znamenal překonání období stagnace. Rok který lze označit za nejplodnější od roku 1911. Historický okamžik nastal 31. srpna 1934, kdy došlo k prvnímu zakopnutí krumpáčem na dvoře sokolovny. Přístavba nové tělocvičny a rekonstrukce přísálí byla zahájena. O nadšení s jakou se členstvo pustilo do práce svědčí, že bylo odpracováno 6884 hodin, a slavnostní otevření se konalo již 17. listopadu.


Koncem roku 1935 měl napajedelský Sokol 325 členů. Mimo úspěšné práce v oblasti tělocvičné, vzdělávací, společenské, kulturní a zábavné byla mimořádná i činnost sokolské knihovny která v roce 1935 měla 722 svazků. V roce 1936 byla napajedelská jednota opět pověřena organizací župního sletu, který počtem účastníků a průběhem předčil všechny předcházející.

 

Cílevědomá práce v běžně zajišťované činnosti se v roce 1938 rozšířila na přípravu
X. všesokolského sletu.

Rok 1938 byl pro sokoly rokem „dvou tváří“.
První polovina naplněna nadšením které vyvrcholilo v srpnu X. všesokolským sletem který byl s výrazem jednoty národa se silně protifašistickým rázem. Z napajedelského Sokola se ho zúčastnilo 82 členů, 25 dorostenců a 12 žáků.
Podzim – mnichovská dohoda, zhoršující se politické poměry.
Byl to začátek další těžké zkoušky.Neutěšené politické poměry těsně před okupaci i po ní negativně ovlivnili spolkovou činnost. Nastal úbytek členstva, jednotlivé odbory přestaly fungovat. Sokolovny a tělocvičny obsadilo německé vojsko.

Druhé zrušení

V roce 1941 byl Sokol rozpuštěn, tělovýchovná činnost byla přenesena na Kuratorium pro výchovu mládeže, které bylo v podstatě jediným místem, kde bylo povoleno mládeži se scházet ke kulturnímu a sportovnímu vyžití. Sokolstvo se se zúčastnilo významným způsobem odboje domácího i zahraničního. Z napajedelského Sokola bylo třicet členů zavřeno, šest se jich nevrátilo.

Druhé obnovení

K novému životu se probouzí sokolské hnutí ihned po skončení druhé světové války v roce 1945, jako hlavní iniciátor sjednocení Československa na demokratických principech, ke kterým se nikdy nepřestal hlásit. V Napajedlích převzal správní odbor Sokola dne 14. května 1945 sokolovnu i s inventářem zpět do své správy.

Na valné hromadě v lednu 1946 byl zvolen starostou bratr B. Zavadil. Tento rok byl rokem budování – všechno od základů muselo být dáno do pořádku. Zestátněno bylo kino které představovalo pro jednotu nezanedbatelný zdroj příjmu. Sokol přes všechny obtíže a těžkosti rozvíjel svou všestrannou činnost.

SOKOLSKÝ SLET 1948

V roce 1945 se napajedelská jednota se 454 členy připravovala oslavit obnovení činnosti XI. všesokolským sletem. Předcházely tomu před sletové akce, na které byl tento rok obzvlášť bohatý. Velkého úspěchu dosáhl loutkářský odbor, který po sedmileté odmlce začal opět pracovat. Jeho členové zrekonstruovali loutkářskou scénu, aby vyhovovala moderním požadavkům.
Na valné hromadě v lednu 1946 byl zvolen starostou bratr B. Zavadil. Tento rok byl rokem budování – všechno od základů muselo být dáno do pořádku. Zestátněno bylo kino které představovalo pro jednotu nezanedbatelný zdroj příjmu. Sokol přes všechny obtíže a těžkosti rozvíjel svou všestrannou činnost.

Do činnosti a osudů Sokola tvrdě zasáhl v roce 1948 únorový převrat. Nadšení a odhodlání k zajištění XI. všesokolského sletu však úspěšně pokračovalo Sokolové spontánně odolávali rostoucímu odporu tehdejší politické moci. Úspěch byl nad všechna očekávání mimořádný a slet přerostl v masový projev odporu proti stále více se rozmáhající diktatuře nově nastolené moci. Na Strahově cvičilo více než půl milionu cvičenců. Sletová vystoupení každý den sledovalo přes 200 tisíc diváků. Z napajedelské jednoty se tohoto nezapomenutelného sletu zúčastnilo 110 členů.

 

Třetí zrušení

Věrno ideálům a historickým tradicím zůstávalo sokolské hnutí jedním ze symbolů svobody, demokracie a vlastenectví. A právě tyto krásné myšlenky a ideály se nehodily do tehdejší politiky a Sokol byl vládnoucí mocenskou silou zrušen.

V Napajedlích k tomu došlo 20. dubna 1949.

Po zrušení tělocvičné jednoty Sokol Napajedla se v Napajedlích začala budovat sjednocená tělovýchova v rámci Československého svazu tělesné výchovy. Zřízená organizace dostala do vínku dobře vybudovanou a udržovanou sokolovnu i s tělocvičnou, podporu místních podniků i Národního výboru. Do nové tělovýchovné organizace přešli někteří členové i cvičitelé Sokola. Většina Sokolů se však cítila zrazena a stáhla se do ústraní. Činnost Sokola byla přerušena na dobu delší než 42 let.

41 let totiž trvala vláda – diktatura jedné strany, která skončila až vlivem listopadových událostí v roce 1989 a obnovila se občanská svoboda.

Třetí obnovení – novodobá historie

7. ledna 1990 byla zahájena činnost Československé obce sokolské. Proběhla řada setkání a jednání, než se Sokol znovu představil na veřejnosti a dal vědět o své nové existenci. V Napajedlích se věnovali otázce oživení sokolských tradic bratři Tomáš Báňa a Josef Karas. Společně s několika dalšími bývalými členy Sokola organizovali přípravná jednání ke svolání 1. shromáždění obnovené tělocvičné jednoty Sokol v Napajedlích.

To se uskutečnilo 13. února 1991 v 17 hodin v loutkovém sále závodního klubu Napajedla.

Pozvání přijalo 52 bývalých členů. Z jednání vyplynulo odhodlání obnovit Sokol v Napajedlích. Byl schválen řídící výbor, kterému bylo uloženo provést registraci tělocvičné jednoty na úrovni župy a ČOS, oznámit obnovení jednoty Městskému úřadu a připravit jednání s dosavadním uživatelem sokolovny TJ Fatra-Slavia o budoucí činnosti obou subjektů a otázkách majetkoprávních. Tím se události daly do pohybu.

 

Řídící výbor:

Obnovená tělocvičná jednota Sokol Napajedla byla jako první v župě Komenského registrována pod číslem č. 37053501.

Jako první začal cvičit oddíl sportovní gymnastiky, který přešel do Sokola z T J Fatra- Slavia a starší ženy v oddíle zdravotního tělocviku, který vedla cvičitelka sestra Krompolcová.

2. shromáždění členů Sokola 18. dubna 1991 za účasti 62 členů bylo dalším významným momentem pro rozvíjející se činnost naší jednoty, ve výboru byly doplněny neobsazené funkce, výboru bylo uloženo vypracovat soupis majetku jednoty z roku 1948. Což bratři Tomáš Báňa a Josef Karas vypracovali a dne 16. 9. 1991 požádala TJ Sokol o navrácení majetkových práv a předání sokolského majetku TJ Fatra-Slavia Napajedla. Smlouva byla 31. 10. 1991 podepsána. Do 31. 12. 1991 proběhlo fyzické převzetí majetku.
Usilovná a cílevědomá práce výboru k navrácení majetku vystřídala náročná práce na opravách budovy, která vykazovala značné opotřebení a vybavení tělocvičny bylo minimální.

První cvičební rozvrh obsahoval sportovní gymnastiku, zdravotní tělocvik žen a cvičení mužů. Tělocvičnu využívali žáci SOU Fatra, SOU Napajedla, žáci základní školy a některé sportovní oddíly TJ Fatra-Slavia Napajedla. Po prázdninách začalo cvičit žactvo Sokola a oddílu sportovní gymnastiky byl zakoupen nový gymnastický koberec.

První valná hromada obnovené jednoty se konala 27. 1. 1992 na které byl zvolen řádný výbor ve složení:

Tomáš Báňa byl nucen ze zdravotních důvodů se vzdát funkce starosty a byl jmenován čestným starostou.

Rok 1992 byl rokem 100. výročí založení Sokola v Napajedlích které bylo připomenuto 23. května 1992 na slavnostní členské schůzi za účasti starosty župy Komenského, představitelů města, škol a místních podniků. Přes velkou finanční náročnost se podařilo, jednak zajistit nezbytné stavební opravy a částečně obnovit vnitřní vybavení, tak založit novou tradici veřejného sportovně zábavného odpoledne „Hledání velikonočního vajíčka“ a „Mikulášské besídky s nadílkou“.

V roce 1993 Sokol úspěšně pokračoval v upevňování obnovených tradic, pronikání do vědomí spoluobčanů, institucí a všech subjektů působících v našem městě. Tělocvičná činnost v sokolovně přilákala nové členy z řad mládeže i dospělých občanů. Pravidelně cvičili i muži a žactvo.
Radostnou událostí roku byla skutečnost, že se podařilo nalézt v půdních prostorách Okresního muzea ve Zlíně napajedelský sokolský prapor. Byl natolik poškozen, že bylo dohodnuto, aby zůstal uložen v muzeu. Muzeum sokolské jednotě nechalo zhotovit jeho přesnou repliku. Stejný postup byl zvolen i u praporu dorosteneckého, který zde byl také později nalezen.
Mimořádným úkolem roku byly přípravy na XII. všesokolský slet 1994.
XII. všesokolský slet se konal na Strahově po více než čtyřicetiletém násilném přerušení činnosti. Stal se dílem společného snažení několika generací. Starších, kteří se obnovení Sokola dožili, a mladších které zaujal. Přinesli tradice a zkušenost, nadšení mladiství elán. Na župním i XII. všesokolském sletu reprezentovalo Sokol Napajedla 12 starších žaček a 8 starších žáků.

Na počest sletu vysadili sokolové v Napajedlích na severní straně budovy sokolovny „lípu svobody“
V roce 1995 cvičilo v oddílech sokolské všestrannosti a sportovní gymnastiky 13 mužů, 65 žen, 14 cvičenců dorosteneckého věku, 44 žaček a 15 žáků. Celkem 151 cvičenců.
I v roce 1996 pokračovalo úsilí o rozvoj tělocvičné činnosti a obnovu vybavení sokolovny. Sokolská jednota měla k 30. listopadu 1996 205 členů.
Rok 1997 připravil další zkoušku pro výbor jednoty. Byl to rok mimořádné povodně, která postihla Moravu. K prvnímu zatopení sokolovny došlo ze 6. na 7. července. Pod vodou byly všechny suterénní prostory – šatny, chodby, WC, skladové prostory pod velkým společenským sálem. Mimořádným úsilím činovníků a členů za pomoci hasičského sboru Fatra se podařilo do 18 hodin 9. července vodu odčerpat, vyklidit bahno i poškozené vybavení. Všichni se domnívali, že nejhorší je za nimi.

V noci na 10. července postihla Napajedla druhá záplavová vlna, větší. Protékající voda ze sídliště Nábřeží podél západní stěny budovy sokolovny dosahovala výšky přes 1 metr. Budova sokolovny stejně jako ostatní domy v této části města byla v suterénních prostorách zatopena po dobu čtyř dnů, než začala opadat. V chodbách, chodbách, šatnách, skladech, pod velkým společenským sálem voda dosahovala až 1,6m tj. o více než 1m než při první záplavové vlně. Odstraňování následků povodně mohlo být zahájeno až po týdnu, po návratu řeky Moravy zpátky do původního koryta. Práce s odstraňováním následků a škod, těch bezprostředních zaměstnaly členy jednoty a další ochotné občany za účinné pomoci hasičských sborů a jejich techniky a fekálních vozů Agropodniku další týden. Byla vyčerpána voda, vyklizeno bahno a zničené vnitřní zařízení. Důsledky zatopení byly katastrofální. Jako následná škoda se během dalšího týdne vzedmula parketová podlaha ve velkém společenském sále. 21. července byly České Kooperativě ve Zlíně předány všechny doklady o hlášení pojistné události. 23. července navštívili sokolovnou pracovníci likvidační skupiny. Provedený zápis potvrdil hlášené škody v rozsahu 1 200 000,-Kč a bylo dohodnuto, že podle předložených rozpočtů jednotlivých částí oprav budou poskytovány finanční zálohy. Opravy byly rozděleny do dvou etap. V první opravit prostory šaten a umýváren, WC, a přístupovou chodbu, obnovení topení. Prví etapu se podařilo splnit a 1. listopadu bylo zahájeno pravidelné cvičení. Postupně pokračovaly další opravy s termínem 30. června 1998. Život jednoty se vracel do původních kolejí, ale přesto počet cvičících členů, zejména dětí, podstatně klesl. Postupně byly opraveny bývalé šatny gymnastů, ze skladišť pod jevištěm byla vybudována posilovna. Původní orchestřiště bylo rekonstruováno, prostor pod jevištěm a částí sálu, zpevněn kovovou konstrukcí. Podobně byly rekonstruovány prostory pod kulisárnou. Byly opraveny základy a izolace severní části budovy, provedena generální oprava elektroinstalace, souběžně byla vyměněna poškozená okna a vstupní dveře. Byly vyměněny parkety ve velkém společenském sále.

Dokončeno zateplení stěny tělocvičny a nové omítky. Celá rekonstrukce byla dokončena v plánované lhůtě. Z popisu toho, co muselo být vykonáno, aby sokolovna vypadala jak vypadá je zřejmá mimořádná obětavost, nasazení, kterou musel vyvinout celý výbor, členové, ale největší podíl zásluhy, na tom, že dopadlo všechno tak jak dopadlo, připadá na jednatele bratra Milana Vykoukala.

1. září 1998 byl zahájen nový cvičební rok. K oddílům sokolské všestrannosti mužů a žen přibyly další – sportovní gymnastika žáků, aerobik žen a dětí, jóga a rodiče s dětmi. Příprava na XIII. všesokolský slet po předchozím narušení nebyla vůbec jednoduchá. Přesto, k nácviku sletové skladby věrné gardy žen se přihlásilo 14 cvičenek. Nácvik vedly Eva Kolomazníková, Jaroslava Karasová a Jaroslava Vykoukalová. Do nácviku skladby Bolero se zapojilo 6 mladých žen pod vedením Ley Kopecké.

V následujícím cvičebním roce došlo k ustavení oddílu míčových her dospělých a mládeže, a oddíl dětského aerobiku. Žactvo z oddílu sportovní gymnastiky se zúčastnilo župní soutěže v plavání, sportovní gymnastice a šplhu. Sokolská jednota má v roce 1999 276 členů.

Výpravu 14 cvičenek skladby věrné gardy a 3 cvičenek aerobiku doprovázeli na XIII. všesokolský slet v Praze ve slavnostních krojích náčelník, náčelnice a praporečník se sokolským praporem naší jednoty. Členové jednoty se zúčastnili v rámci předsletové aktivity srazu Sokolů na Radhošti a Tesáku. Vystoupili na sokolském dnu ve Zlíně a župních sletech v Hodoníně a Uherském Brodě. Žactvo bodovalo na župních závodech sokolské všestrannosti, v plavání a lehké atletice v Bzenci, v gymnastice v Malenovicích a ve Zlíně. Tradičně se konalo pro děti a mládež sportovně zábavné odpoledne „Hledání velikonočního vajíčka“ a Mikulášská besídka“. Pro veřejnost byla připravena tělocvičná akademie a Sokolská zábava. V roce 2000 měla jednota 278 členů..

Přehled starostů Sokola v Napajedlích

SOKOL NAPAJEDLA PODPORUJE: